Bonsaje alias Nádherné stromčeky

Bonsaj (bonsai) a jejich skupinové sázení (les).

Pro skupinové sázení jsou nejvhodnější bonsaje s malými listy, které sázíme do ploché nádoby, dlouhé 25 až 40cm, oválného nebo pravoúhlého tvaru. Lesní kompozici sestavujeme z dospělých, 5 až 10 letých rostlin, vysazovaných spolu s mladými. Do jedné nádoby sázíme rostliny jednoho druhu a stejné formy. Pro dodání přirozeného efektu se doporučuje volit lichý počet rostlin, avšak méně než 10. Musíme se vyvarovat souměrného nebo pravoúhlého rozmisťování rostlin, a také vsazování 2 rostlin do řady. Všechny rostliny se musí výškou i věkově lišit. Nejhezčí je, když má nejvyšší a nejstarší stromek ten nejsilnější kmen, a nejnižší a nejmladší stromek kmen nejslabší.

Mohutné stromky, zpravidla, se umisťují na středové ose a ty nejslabší stromky až vzadu. Kromě toho se silné rostliny doporučují sázet výše, nad ostatní. Takto se vytváří přirozený terén.

Pro skupinové sázení nejprve vypěstujeme jednotlivé stromky v odlišných nádobách zvlášť. Při výsadbě rostlin do jediné nádoby se jejich kořeny ořezávají natolik, aby se rostliny mohly umístit blízko sebe. Až skladba a sazba rostlin skončí, provádí se výsledné ořezávání větví. Skupinová skladba se přesazuje každý 1 až 2 roky. Během něho vždy rostliny jednu po druhé zvlášť vyndáváme, seřezáváme a přesazujeme do čerstvé zeminy.

Nedostatky skupinového sázení:
1.)nemožnost pěstovat o každou bonsaj zvlášť.
2.)V případě nemoci jedné bonsaje vzniká hrozba nákazy celé kompozice.

Skalní sázení.

Rozlišujeme 2 druhy skalních kompozic, které tvoří různé estetické efekty:
1.)sázení rostlin na kámen (v tomto případě z kompozičního centy vystupuje rostlina),
2.)sázení rostlin do zahloubení v kameni (z kompozičního centra vystupuje kámen).

Podle druhu skalního sázení se zvláštní nároky kladou buď na rostlinu nebo na kámen.

Bonsaj (bonsai) na kameni.

Bonsaj (bonsai) musí mít dlouhé a silné kořeny, a kámen musí být popraskaný a s rýhami, do kterých je možné kořeny umístit. Rostlina se na kameni umisťuje tak, aby se kořeny nacházely v zemině pod kamenem. Rostlinu upevňujeme na kameni a kámen ukládáme do ploché nádoby. Kolem kamene nasypeme zeminu. Kořeny rozprostřeme na dně nádoby a zasypeme zeminou. Aby kořeny byly stále vlhké, na kámen položíme polyetylén. Prostor mezi kamenem a polyetylénem zaplníme pískem a zachováme tak vlhkost. Po několika měsících, kdy kořeny dostatečně vyrostou a zakoření se v půdě, polyetylén s pískem odstraníme.

Pokud kořeny nemají dostatečnou délku, aby kámen obejmuly a dosáhly až na půdu, umístíme rostlinu do balíku z igelitu nebo dřevěné nádoby, která je složena z horizontálních destiček, které budeme moci odstraňovat. Výška balíku nebo nádoby musí odpovídat výšce kamene, šířka balíku nebo nádoby musí být trochu širší, než je šířka kamene. Kořeny v takových nádržích budou růst dolů. Každé 2 až 3 měsíce od balíku odkrojíme proužek, a z nádoby odstraníme vrchní řadu destiček. Spolu s nimi odstraňujeme vrstvu půdy. Přitom se vždy ukáže část kořenového systému.

Až kořeny dosáhnou dna, rostlinu vyjmeme, rozmístíme na kámen, který položíme do ploché nádoby a obkládáme půdou.

Bonsaj (bonsai) a jeho sázení do prohlubeniny kamene.

Pro sázení bonsaje potřebujeme krásný kámen s velkým a zřetelným prohloubením. Kámen umístíme do nádoby tak, aby prohloubení bylo z boku, což kompozici přidává zajímavý a asymetrický vzhled. Pokud je prohloubenin několik, kámen položíme tak, aby všechny se prohloubeniny objevily v přední části kompozice.

V případě nutnosti můžeme prohloubeninu zvětšit pomocí kladiva a dláta. Do prohloubeniny se přilepí drátové smyčky, ke kterým později rostlinu připevníme. Kořeny rostliny ořízneme do velikosti prohloubeniny. Pro sázení se používá směs ze stejných částí hlíny i rašeliny. Touto směsí prohloubeninu v kameni natřeme, a poté do ní bonsaj vysadíme a zafixujeme k drátové smyčce. Prohloubeninu zcela zaplníme půdou.

Na vrchní část zeminy položíme vrstvu dlouhovláknité rašeliny, abychom zabránili vymývání země při zavlažování. Rašelinu nenápadně zafixujeme drátovými háčky či příchytkami. Kameny dáváme do ploché nádoby.

Nádobu můžeme naplnit vodou, což vytvoří dojem „mini jezera“, a navíc také zvýší vlhkost vzduchu.

Bonsaj (bonsai) v kameni nepřesazujeme. Každoročně vrchní vrstvy staré půdy v prohloubenině vyměníme za čerstvou. Zaléváme ji velmi opatrně.

Bonsaj (bonsai) a terénní sázení.

Na rozdíl od lesní kompozice dominuje v kompozici krajinové odkrytý prostor, tzv. údolí, paloučky, louky. Do ploché nádoby, oválné nebo pravoúhlé formy, bonsaje vysazujeme ne příliš blízko sebe a pokládáme mezi nimi kameny. Doporučuje se využít rostliny s malými listy i krátkým jehličím. Do jedné nádoby vysazujeme rostliny jednoho druhu ve věku od 2 do 5 let.

Při výběru kamene dodržujeme následující požadavky:
1.)všechny kameny jedné kompozice musí být stejného druhu, ale různého rozměru.
2.)Upřednostňujeme kameny přirozeného vzhledu, tj. praskané, s odštěpkami a s kresbou.
3.)Nejprve pokládáme kámen největší.
4.)Kameny pokládáme zajímavější stranou dopředu a trochu je zasypama půdou, aby kompozici přidaly přirozený vzhled krajiny.
5.)Kameny ani rostliny není vhodné pokládat do řeky.
6.)Pokud se kameny s rostlinou potkávají, rozmisťovat je k bližší střední ose.
7.)Pokud kameny zobrazují hřbet hory nebo pohoří, rozmístíme ho na zadní plán.
8.)Nevolit sudý počet kamenů, a stranit se jejich symetrického rozméstění, což se týdá i rostlin.

Tyto krajinové kompozice přesazujeme každé 2 roky.